Přečti mi pohádku
19. 12. 2007
Přečti mi pohádku na dobrou noc,
zrovna se ukládám k věčnému spánku,
možná se bude líp usínat,
povídej cokoliv, nechci umírat opuštěná.
Popíjím kakao,
zvláštní to ingredience,
z mléka a stovky bílejch tobolek,
doušek za douškem zapíjím žal,
upřímně - ta hořkost života moc dobře nechutná.
Po zemi rozsypáno pár zvadlých květů,
krásná to poduška...
a najednou se mi zachtělo křičet,
pomoc, tak pomoc,
ale stejně by nikdo neslyšel.
Prosím, zavřete někdo ty dveře,
je tady průvan
a mě začala bejt ukrutná zima.
A z nenadání, tak silná emoce,
projel mnou strach ze samoty
a srdce se konečně zastavilo!
,, Nikdy jsem netušila, jak dlouhý může bejt čekání na smrt...,,
zrovna se ukládám k věčnému spánku,
možná se bude líp usínat,
povídej cokoliv, nechci umírat opuštěná.
Popíjím kakao,
zvláštní to ingredience,
z mléka a stovky bílejch tobolek,
doušek za douškem zapíjím žal,
upřímně - ta hořkost života moc dobře nechutná.
Po zemi rozsypáno pár zvadlých květů,
krásná to poduška...
a najednou se mi zachtělo křičet,
pomoc, tak pomoc,
ale stejně by nikdo neslyšel.
Prosím, zavřete někdo ty dveře,
je tady průvan
a mě začala bejt ukrutná zima.
A z nenadání, tak silná emoce,
projel mnou strach ze samoty
a srdce se konečně zastavilo!
,, Nikdy jsem netušila, jak dlouhý může bejt čekání na smrt...,,
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář