Víčka již klíží se nad papírem
a dívenka schoulená za klavírem,
poslouchá líbezný tesk a žal,
měla tu naději, však osud ji vzal.
Možná že lásku slavík růži pěl,
nebo snad jezero hladké v křových stinných?
Výsledek s příměsí krve, jen kapiček pár...
Prosím obejmout!
Zlomená osudem
29. 4. 2009
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář