Začalo to tak nevinně,
kvůli malé kravině,
jen tak shodit těch pár kilo,
ale najendou už mi to nestačilo,
ještě trochu, maličko,
domotat to klubíčko,
to klubko vůle,
klubko sil,
kdo ho nenosil - nepochopí....
nedohledá odpověď,
oč tu vlastně běží...
Nesnáším, když mě honí mlsná,
chtěla bych mnohem víc,
ale v lednici už nezbývá místa...
Kéž by to bylo trestné,
zavřete mě za moje hříchy!
Lepší než být nabodnuta na čepel ostré dýky!
Pomalu nazouvám běžeckou botu,
následuje trápení v úmorném potu,
absolutně bez smyslu,
žádné vysvětlení - prostě není...
Ukrutná bolest proniká,
do nitra prázného, jenž vysychá,
starý strouchnivělý strom a já,
jsme tu oba, však každý sám...
Starší rýmovačka...
12. 10. 2008
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář