Nenasytně mě polykáš
8. 5. 2008
Neoblomně mě celou svlékáš,
vystavuješ mě světu nahou,
všem na obdiv tak stroze oděnou.
Ze seschlých tepen a žil
pleteš si malou pavučinu,
pro nevinnou obět skrytá past.
Kosti už praskají
- drtíš a drtíš tuze rád,
tak neurvale trháš mé mrtvé maso
a prolitou krví žízeň svou hasíš.
Srdce až naposled,
rozdrtit na střípky
- bolest největší.
S neutuchajícím hladem a chutí
hltáš a nenasytně mě polykáš.
Přeji dobrou chuť!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář